(Dr Rui Maria de Araújo, Kordenador Forsa-Tarefa ba Prevensaun no Mitigasaun Surtu Covid-19 iha Timor-Leste, CIGC-SS)
Ohin, loron 10 fulan Abril 2021, hodi Centro Integrado Gestão de Crises, Sala Situação (CIGC-SS) nia naran, hakarak hato’o ba jornalista, no ba públiku tomak, informasaun pur eskritu hanesan tuir mai:
I. EVOLUSAUN SURTU COVID-19 IHA MUNISIPIU DILI
Iha Munisipiu Dili, iha dia 10 de Abril deteta kazu foun 54. Nune’e, kazu detetadu ka pozitivu iha Munisipiu Dili husi dia 7 de Marsu 2021, to’o ohin, 10 de Abril de 2021, hamutuk hotu 796.
Ho baze ba informasaun ne’ebé disponível, ekipa konjunta saúde hafo fali revizaun ba foku propagasaun/cluster iha Municipiu Dili ho baze ba ligasaun entre kazu iha area geografika no expozisaun ba fonte infesaun. Suku sai nu’udar area geografika ne’ebé uza hanesan baze. Nune’e foku propagasaun/cluster hetan revizaun hanesan tuir mai:
Nº | FOKU PROPAGASAUN/CLUSTER IHA MUNISIPIU DILI | TOTAL KUMULATIVU KAZU KONFIRMADU TUIR DATA HAHÚ DETETA | |||||||||
7/3 | 14/3 | 21/3 | 28/3 | 4 &5/4 | 6/4 | 7/4 | 8/4 | 9/4 | 10/4 | ||
1 | Suku Madohi | 0 | 0 | 10 | 13 | 20 | 20 | 20 | 20 | 20 | 26 |
2 | Suku Comoro | 0 | 10 | 12 | 44 | 91 | 92 | 98 | 106 | 134 | 140 |
3 | Suku Fatuhada | 0 | 10 | 13 | 31 | 92 | 92 | 99 | 100 | 103 | 106 |
4 | Suku Bebonuk | 1 | 2 | 41 | 77 | 92 | 92 | 94 | 107 | 107 | 107 |
5 | Suku Manleuana | 0 | 0 | 0 | 6 | 8 | 10 | 11 | 13 | 16 | 18 |
6 | Suku Campo Alor | 0 | 0 | 0 | 0 | 16 | 16 | 16 | 16 | 17 | 18 |
7 | Suku Bairro Pité | 0 | 0 | 9 | 9 | 19 | 20 | 23 | 24 | 24 | 27 |
8 | Suku Vila-Verde | 0 | 0 | 0 | 0 | 23 | 23 | 23 | 23 | 25 | 26 |
9 | Suku Motael | 0 | 0 | 1 | 2 | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 |
10 | Suku Caicoli | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 3 | 11 | 13 |
11 | Suku Mascarenhas | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 10 |
12 | Suku Lahane Ocidental | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 4 | 5 |
13 | Suku Lahane Oriental | 0 | 0 | 0 | 1 | 18 | 18 | 18 | 18 | 19 | 20 |
14 | Suku Santa-Cruz | 0 | 0 | 0 | 6 | 8 | 8 | 9 | 10 | 11 | 16 |
15 | Suku Becora | 0 | 0 | 11 | 23 | 36 | 38 | 38 | 39 | 39 | 48 |
16 | Suku Kukuhun | 0 | 0 | 10 | 18 | 22 | 24 | 25 | 28 | 28 | 28 |
17 | Suku Bidaun Santa Ana | 0 | 0 | 0 | 11 | 16 | 18 | 18 | 22 | 22 | 22 |
18 | Suku Camea | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 |
18 | Kuarentena | 0 | 0 | 1 | 10 | 13 | 14 | 15 | 15 | 15 | 15 |
20 | Clinica Bairro Pité | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |
21 | Quartel Geral F-FDTL | 0 | 0 | 0 | 0 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 | 4 |
22 | Ataúro | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |
23 | CCD | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 5 | 5 | 6 | 1 |
Ho nune’e, iha Munisipiu Dili, reorganiza cluster tuir area geográfika suku nian ho fatin propagasaun seluk mós, hamutuk hotu iha 23 cluster.
II. EVOLUSAUN SURTU COVID-19 IHA MUNISIPIU BOBONARO
Ohin iha Munisipiu Bobonaro deteta kazu foun 1. Kazu ida ne’e halo viajen husi Dili iha dia 6 de Abril.
III. EVOLUSAUN SURTU COVID-19 IHA MUNISIPIU AINARO
Ohin iha Munsipiu Covalima deteta tan kazu pozitivu 1. Kazu pozitivu hirak ne’e halo viajen husi Dili iha dia 3 de Abril de 2021.
IV. EVOLUSAUN SURTU COVID-19 IHA MUNISIPIU ERMERA
Ohin iha Munisipiu Lautem deteta tan kazu pozitivu 5. Kazu hirak ne’e, halo viajen husi Dili.
V. EVOLUSAUN SURTU COVID-19 IHA MUNISIPIU SIRA SELUK HO RAEOA
Ohin, iha Munisipiu sira seluk ho RAEOA, la deteta kazu foun.
VI. DADUS JERAL BA TIMOR-LESTE TOMAK:
- Kazu detetatu foun iha dia 10 Abril 2021: 61 (54 iha Dili, 7 iha Munisipiu sira seluk).
- Kazu rekuperadu iha dia 9 de Abril 2021:
- Total kazu ativu ohin dia 9 de Abril 2021:
- Husi total kazu detetadu foun ohin: mane 30, feto 31;
- Husi total kazu detetadu foun ohin: sintomatiku nain 2, asintomátiku nain 59.
- Husi horiseik mai ohin hamutuk hotu LNS halo 1021 testes PCR, inklui 519 testes ba ema ne’ebé halo pedidu atu hetan autorizasaun esepsionál hodi sai husi serka sanitária iha Munisipiu
- Total pedidu autorizasaun esepsionál atu sai husi serka sanitaria iha Munisipiu Dili, iha dia 9 de Abril, hamutuk hotu 219. Sekretariadu CIGC responde hotu kedas, maibé 15 pedidus la prienxe kritériu tuir Resolusaun Governu.
VII. TABELA EVOLUSAUN SURTU COVID 19 IHA TIMOR-LESTE, HAHÚ 22 FEVEREIRU 2021
(Tuir klasifikasaun transmissaun OMS nian)
Nº | MUNISIPIU | TOTAL KUMULATIVU KAZU
KONFIRMADU |
TOTAL KAZU FOUN IHA 24 ORAS IKUS | TOTAL ÓBITU IHA 24 ORAS
IKUS |
TOTAL KUMULATIVU ÓBITU | KLASIFIKASAUN TRANSMISSAUN |
1 | DILI | 796 | 54 | 0 | 1 | Kazu iha Cluster |
2 | BAUCAU | 35 | 0 | 0 | 0 | Kazu iha Cluster |
3 | ERMERA | 27 | 5 | 0 | 0 | Kazu esporádiku |
4 | COVALIMA | 34 | 0 | 0 | 0 | Kazu iha Cluster |
5 | VIQUEQUE | 11 | 0 | 0 | 0 | Kazu iha Cluster |
6 | AINARO | 6 | 1 | 0 | 0 | Kazu Esporáriku |
7 | LIQUIÇA | 3 | 0 | 0 | 0 | Kazu Esporádiku |
8 | LAUTEM | 3 | 0 | 0 | 0 | Kazu esporádiku |
9 | MANATUTO | 1 | 0 | 0 | 0 | Kazu esporádiku |
10 | BOBONARO | 1 | 1 | 0 | 0 | Kazu esporádiku |
11 | RAEOA | 1 | 0 | 0 | 0 | Kazu esporádiku |
12 | MUNISIPIU SIRA
SELUK |
0 | 0 | 0 | 0 | La iha kazu |
VIII. INFORMASAUN ADISIONÁL
Ohin iha tan kazu detetadu ho kategoria moderadu baixa iha izolamentu Vera Cruz, ho co- morbidade ‘’stroke & uncontroled high blood pressure’’. Hamutuk hotu iha kazu moderadu nain 2 iha Vera Cruz. Por enkuanto, kondisaun estável.
IX. APELU
Apela ba populasaun Timor-Leste tomak, liu-liu iha Dili no Munisipiu sira ne’ebé afetadu ho inundasaun iha loron hirak ne’e nia laran:
- Ba sira ne’ebé maski lakon uma, sasan no hela fatin, no tenki evakua ba fatin publiku sira, halo favor nafatin uza meius hotu ne’ebé iha atu hado’ok-an husi kontájiu moras Covid-19, liu-liu nafatin uza mascara, no faze liman beibeik ho bé no sabaun ka dezintetante
- Husu mós ba populasaun ne’ebé provizóriamente tenki hela iha sentru evakuasaun sira, atu kolabora ho ekipa konjunta saúde, hodi foti amostra ba análize laboratóriu.
- Ba populasaun ne’ebé la afetadu ho inundasaun, favor respeita nafatin regra sira ne’ebé Governu hatu’ur ona atu prevene moras Covid-19 da’et ba mai. Regra sira ne’e, hanesan ita hotu hatene ona: (a) Uza mascara; (b) fase liman beibeik ho sabaun ka dezinfetante ruma; (c) evita kose liman ba matan, inus ho ibun; (d) wainhira kumprimenta malu, lapresiza ka’er liman, bensa-liman, rei-malu ka haku’ak malu; (e) evita halibur malu barak; (f) hamri’ik ka tur do’ok husi ema seluk, mínimu metru ida ho
-ninin no rohan-
RMA